PFilipika
Znáte je všichni. Barevné či černobílé kartičky nejrůznějších formátů. Kupí se v nepřehledných haldách na recepcích větších firem, ve schránkách domácností i mailových, odkud zvolna, unaveně přetékají do košů.
Milada Horáková
Jak proběhlo v tisku, byla po 57 letech odsouzena Ludmila Brožová Polednová k osmi letům vězení, tento trest však pravděpodobně má jen symbolický charakter. Co na to Jan Tleskač?
Kauzalita
Motýl v sudu s vodou s sebou bezmocně házel. Byl to smutný pohled. Podařilo se mu přežít zimu a když konečně teplota stoupla, vydal se na svou první jarní pouť. Mohl s rozkoší ponořit sosáček do rozvírajícího se květu, nebo mohl milostným tancem svádět motýlí samičku.
Vyznání
Spatřil jí stát u auta na okraji silnice. Srdce zapracovalo. Měla nějaký problém. Vystoupil z auta.
Když dva se rádi mají...
Viktor seděl v autě, periferním viděním vnímal dění na silnici. Kdyby to šlo, jel by dvakrát rychleji. Byl krásný podzimní den a těch stodvacet kilometrů do Mýta se mu zdálo příšerně daleko.
Aktualizace
Povědomý tón hlasu. Zase ty gesta. Nesnesitelný. Jediný co bylo potěšující, byl datum. Ten den měla vyjít nová verze.
Černá skříňka
Seděla u stolu a prohlížela si fotky. Pomalu jednu po druhé. Procestovali spolu půl světa. Ona a on. Na pozadí fotek památky, na popředí on. Nebyla fotka, kde by nedominovalo jeho já.
Obyčejný den
Chřipka nebyla vybíravá. Lopaty vápna dopadaly na tváře krásných i ošklivých, dětí jako starých, vedle sebe leželi slavní i bezejmenní, úspěšní i zkrachovalci bez rozdílu.
Prima den
„Že mě nechytíš?“ zasmála se Marcela, vstala a pelášila k lesu. Chvíli sledoval její postavu proti světlému horizontu a cítil, jak je dokonalá. Věděl, že jí za chvilku doběhne, chytne za boky a nechá jí, aby se přitulila. „A že tě chytím!“ zavolal, sebral ze země deku a rozběhl se s širokým úsměvem za ní.
Nesmrtelnost
Nebylo kam spěchat. Samova společnost Crocks léta vydělávala a na účtech se za tu dobu nahromadil balík. Ale s narůstajícím počtem dní se pomalu blížilo to, z čeho měl Samuel Rahn opravdový, až panický strach.
Cesta jen pro jednoho
Rodger seděl v rohu a omotával si krvácející nohu. Rána byla dost hluboká. Zatínal zuby a utahoval obvaz. Stáhl ránu a pokusil se vstát. Ostrá bolest ho posadila zpátky. Sakra. Sám takhle nikam nedojde.
Budeme rádi, když si nás přidáte do oblíbených!