Jak nás ždíme vláda a hypermarketová lobby?

Každá vláda své zemi něco tají, to víme všichni. Aféru s Kennedym, mimozemšťany a filadelfským experimentem zná kdekdo. A když se o tom pak někde dočtete, obrací se vám oči v sloup. Jenže ani netušíte, že tyhle věci, které vyplavaly na povrch jsou jen malou... nepodstatnou špičkou ledovce, pozadí, kde se dějí... neuvěřitelné věci.

Včera, když jsem se hladový potuloval po ulici, sháněje nějaký námět na reportáž, padl mi do oka místní supermarket. Měl jsem v kapse poslední desetikorunu a protože Spiderman, kterého jsem vyčkával a kterého jsem hodlal vyfotit (a stát se bohatým) se neobjevoval, padlo rozhodnutí jít si dovnitř koupit něco k jídlu.

Deset korun se možná většině z vás nezdá mnoho, ale věřte, že pět rohlíků, koupených v hypru za deset korun dokáže žaludek zacpat úplně stejně, jako langusta v bylinkové omáčce za 2.980 v restauraci Petřín.

A pak se to stalo.

Všimněte si, že když jdete na nákup, musíte dovnitř s tím pojízdným vozíkem.

A tady je zakopaný pes! Abyste mohli košík vytáhnout z toho řetězu, musíte dovnitř strčit desetikorunu. Jenomže... co uděláte, když máte jen jednu jedinou desetikorunu?

Nic. Systém vás klidně nechá zemřít hlady. Pravda, mohl jsem si jít desetikačku rozměnit na dvě bůra, ale koupil bych si stejně jen dva rohlíky, protože pětikorunu bych zbytečně spotřeboval na košík. A ze dvou rohlíků se nenajím. Chvíli jsem zkoušel tento problém vysvětlit ostatním lidem, co zastrkovali své mince do zámků v košíkách, ale nikdo mi nevěnoval pozornost a někteří mě i odstrkovali.

To opravdu nikdo nepochopil, co se tady děje? Za strašlivé věci? To vás všechny stříkají nějakým sprejem nevšímavosti a sladké nevědomosti? Nebo co?

Vždyť... tady... tady dochází k naprosté devalvaci měny! Nebo dokonce k penězokazectví!

V naší zemi žije zhruba deset miliónů lidí. Z nich většina, řekněme 60% chodí denně na nákup. To znamená, že 6 miliónů lidí denně potřebuje desetikačku, která sice existuje fyzicky v podobě mince s nominální hodnotou, ale protože jí nemůžete nikdy utratit (anžto se do krámu bez košíku nedostanete) je zde vlastně 60 miliónů korun, které nemají žádnou hodnotu!

Co to znamená v řeči ekonoma? No, to, že to vlastně je, jakoby nám těch šedesát miliónů někdo ukradl! Protože každý z nás musel vydělat o deset Kč více, než potřebuje. Jenom proto, aby si mohl jít nakoupit.

Někomu to může přijít malicherné, deset korun sem, deset korun tam..., většina z vás si měsíčně vydělá i přes pět tisíc, takže vám to v poměru nepřijde moc velká částka, ale zkuste si představit, kdyby se do zámku v košíku musel zastrčit třeba milion! A vy, zrovna byste vyhrál 700 000 Kč ve sportce, chtěl byste si jít něco koupit, a ejhle... ono vám ještě 300 000 Kč chybí k tomu, abyste si nemohl koupit nic!

A to není všechno! Těch deset korun, které si člověk musí navíc vydělat, bylo zdaněno! A bylo z toho zaplaceno zdravotní pojištění! A sociální! A najednou tu není jen 60 miliónů korun, které nemají žádnou hodnotu, ale dalších 50 miliónů, které se s tím vlečou!

A stále ještě to není všechno! Proč si myslíte, že se do zámku vkládá mince a ne papírová bankovka? He? No protože mince je těžká. Z fyziky všichni víme, že k přenesení nějakého předmětu z bodu A do bodu B spotřebujeme energii, která je úměrná hmotnosti předmětu!

Ti bystřejší už vědí! Ano, energie, kterou potřebujeme k přenášení papíru je daleko menší než ta, kterou spotřebujeme k přenášení mince. A co vyplývá z faktu, že peněženka je věc, kterou u sebe nosíme soustavně? No vyplývá z toho to, že spolu s peněženkou s sebou neustále nosíme i dotyčnou těžkou kovovou minci, kterou nikdy nemůžeme utratit! A z hodin biologie víme, že na to, abychom mohli produkovat energii, kterou spotřebujeme na přenášení věcí potřebujeme jíst! Náš žaludek mění potraviny na energii!

Vidíte, jak se kruh uzavírá? Jdeme nakoupit – potřebujeme minci – minci nemůžeme utratit – mince je těžká – spotřebovává naší energii – tím více musíme nakoupit v obchodě jídla! A čím více nakupujeme jídla, tím více musíme vydělávat! A z toho platíme vládě více daní, pojištění... poplatků!

A tedy, stejně jako parazit nejhrubšího zrna, tiše a nenápadně čeká v naší kapse ona, dosud nikým neodhalená – mince upír!