Režisérka seriálu Josef a Ly natáčí další projekt

Po úspěšném televizním seriálu o nevšedním kamarádství českého chlapce Josefa a vietnamské dívky Ly se začínají objevovat informace o dalším seriálu.

Jelikož nemám rád informace z neověřených zdrojů, kontaktoval jsem přímo režisérku paní Zuzanu Zemanovou, zda by nemohla exkluzivně pro Aktovku-X dodat nějaké informace. Díky tomu se mi podařilo získat exkluzivní právo vydat následující tiskovou zprávu:

Cituji z dopisu p. Zemanové:

Úspěch seriálu Josef a Ly vyplývá z toho, že lidé, ač odlišných kultur v sobě mají tak nějak spíše pozitivní myšlení a cítění a tak oběma dětem fandí. Již týden po odvysílání seriálu jsem začala na tržištích u stánků potkávat smíšené páry různých dětí rozličných velikostí, pohlaví, postižení i etnik. A protože režisér má velkou moc ovlivňovat veřejné mínění, rozhodla jsem se tento pokus zopakovat a přispět tak k větší mírumilovnosti a prospěchu naší společnosti. Protože fandím Aktovce-X velmi mnoho, zasílám Ti draft scénáře nového seriálu.

Název seriálu: Martens a Dežo

Abstrakt: Seriál je příběhem skinheada Petra Machury, autoritativního velitele extrémní pravicové strany „Bílý Jestřáb s kladivem“, přezdívaného Martens, který se při jednom divokém nočním pogromu v bitce nešťastně a proti svému přesvědčení zamiluje do drogově závislého, nezaměstnaného homosexuálního Roma Szándora Horvátha, přezdívaného „Dežo“.

„Jeho pohled, když jsem do něho kopal mě zasáhl jako šíp. Miluji ho. Nikdy jsem nepoznal nic tak silného...“

Martens, zasažen Amorem, propadá beznaději. Pokaždé, když si po noční akci ráno myje v umyvadle baseballovou pálku od krve a zbytku mozků, nemůže se zbavit nutkavého pocitu, že by se Dežovi za to, že mu nechtěně zlámal obě ruce, nohy, přerazil nos, spodinu lebeční, vypíchl levé oko, roztříštil pánev, natrhl slezinu, ukousl ucho, propíchl plíci a rozšlapal 48 žeber měl omluvit.

Ihned po svém politickém projevu ve skinheadské restauraci se omluví svým bratrům a pospíchá vyhledat Szándora do nemocnice. Snaží se s ním usmířit a vysvětluje mu, že to bylo nedorozumnění. Szándor však neumí česky, protože se teprve před týdnem přistěhoval nelegálně z Maďarska, ovšem Martens si jazykové bariéry nevšimne, neboť skrz sádru, kterou má Dežo po celém těle stejně není nic slyšet ani vidět. Martens si uvědomí, jak se strašně choval a na znamení přátelství daruje Dežovi své nejmilejší tričko s jižanskou vlajkou. Něžně mu jej pověsí na hadičku od kapačky.

Druhý den však přichází obrat, když si Martens ve skinheadském klubu místo každodenní obligátní cikánské pečeně objedná k obědu moučné placky. Jeho přátelé ho obviní z vlastizrady a začnou mu vyhrožovat likvidací. Martens vzetkle hodí na stůl platební kartu k účtu kde jsou složeny peníze z prodeje fašistických nášivek, určené na diverzní akce a uteče domů, kde spálí Main Kampf a smaže všechny MP3 s Orlíkem. Vztekle rozřeže svoje martensky a nyní již nepotřebným zbytkem krému na boty si pomaže obličej.

Takto skvěle maskován proniká pod rouškou tmy do blízké romské komunity bydlící nelegálně v činžovním domě určeným k likvidaci a snaží se pochopit vnímání a hodnoty světa svého vysněného milence.

Po krátkém rekvalifikační čórkařském kurzu začne opět chodit na noční – nikoliv však s baseballovou pálkou, ale s pajcrem. Stejně, jako se dříve cítil nativním skinheadem, stává se stejně přirozeným Romem. Naučí se i na xylofon a často říká „more“ a „ty dilino“.

Každý den, když mu dojdou peníze při hraní automatů běží za Dežem do nemocnice, kde mu vypráví, co se doma děje. Dežo je však v komatu a lékaři uvažují o euthanasii. Martens nejprve několik hodin usedavě pláče, pak odjede načerno vlakem do Berlína, kde vyhledá sestřičku Stefani. Ta se obětavě s Martensem rozběhne zpátky do Českých Budějovic a celou noc provádí Dežovi transplantaci kostní dřeně, mozkové dřeně, rybízové dřeně a pak nakonec udřeně zakřičí: „Bude žít!!!“. Martens se zaraduje a rychle běží do blízkého hotelu ukrást ručníky, aby měli s Dežem do začátku alespoň nějakou výbavu. Vběhne do hotelového pokoje, ukradne ručník, dá si ho na hlavu a převlečen za palestince se snaží hotel nepozorovaně opustit.

Při krádeži je však přistižen židovským majitelem hotelu Jákobem, který v něm pozná vandala, jež počmáral hrob jeho otce hákovými kříži. Jákob setkání s heretikem psychicky nevydrží a rozstřílí Martense ve výtahu brokovnicí. Svého činu se však zalekne, hodí si mrtvé tělo Martense s ručníkem na hlavě na záda a běží ho odnést k blízkým popelnicím. Když však mrtvolu odkládá, jede okolo autobus palestinských turistů, kteří se začnou domnívat, že Jákob právě úkladně zastřelil Jásira Arafata. Jeden z nich to nevydrží, a zapomínaje, že není v linkovém autobusu uprostřed Jeruzaléma, odpálí se. Ostatní cestující, tak jak jsou všichni opásáni semtexem, jeden po druhém vybuchují. Násilí na blízkém východě opět eskaluje. V ZOO Praha se narodil lachtan. Ošetřovatelé mu nyní hledají jméno.

Dežo se v nemocnici mezitím po zdařilé operaci pomalu uzdravuje, ovšem díky šlendriánu mu někdo prohodí zdravotní kartu a lékaři ho převezou omylem k chemoterapii. Dežův oslabený organismus to nevydrží, sádra puká a on umírá. Nikdo za to není zodpovědný, protože ve zdravotnictví chybí peníze, takže si nemocnice nemohou dovolit zaměstnávat lidi, kteří umí číst.

Dežo je odvezen do márnice a jelikož nemá doklady ani příbuzné, je rozhodnuto o jeho spálení na státní útraty. Ve stejné chvíli přiváží i rozstřílené a od výbuchů značně ohořelé tělo bývalého skinheada Martense. Protože ve státní pokladně však také chybí peníze, jsou sice vystaveny dva výkazy, ale obě těla jsou proti předpisům spálena najednou a oba milenci, ač tak odlišní jsou nakonec přeci jen nerozlučně spolu...

Zpět
16.12.2004 12:12 Sekce: Lepší společnost, autor: Ohlasů[8] / Komentovat
Reklama
Export