Requiem

Okny se draly dovnitř oživlé stíny stromů, neohrabaně se chvějících v zsinalém světlu noci pod nápory větru. Sluchátko v ruce ho pálilo a měl sto chutí s ním mrsknout o stěnu pokoje. Věděl, že to neudělá a přitiskl kus plastu opět k uchu. -Rozmýšlel jsi, Karle?- ožil vzdálený hlas, když zaznamenal jeho dech.

Reagujete na:
26.11.2015 06:17 vKEiZmLiVUZ
I když me1m jinfd ne1zor nebo nesouhlasedm s věced, kteoru někdo udělal, ještě to neznamene1, že budu někoho ure1žet. Svobodnfd a inteligentned člověk doke1že vyje1dřit svůj ne1zor, aniž by měl potřebu někoho fare1žet. Že se nemůžu rozhodnout jake9 zvolit jme9no pro dedtě, ještě neznamene1, že si rodiny neve1žedm, facta rodině se projevuje Lc1SKOU! Nechte se inspirovat a žijte svůj život a nesuďte život jinfdch
Jméno
E-mail
Komentář
Zapamatovat osobní údaje?
HTML značky kromě <a><br /><b><i> budou odstraněny. Reklamní a vulgární komentáře budou vymazány. Systém si interně ukládá IP adresy pro případnou pozdější identifikaci přispěvatele.
Reklama
Export