Na konci věčnosti

Vzpomínka na den, kdy se znovu narodil. Bylo mu tehdy šedesát pět a měl za sebou více než půl století práce, od úsvitu do soumraku. Celý svůj produktivní život věnoval tomu, aby si to jednou mohl zaplatit. Nelitoval času, ani vědomí, že zatímco řada jiných lidí se bavila, on pracoval. Protože věděl, že jednou... když bude hodně pracovat, koupí si druhý život. Život v Systému. A pak, pak už bude mít na všechno čas, protože Systém, to je svět bez hranic. A věčnost.

Reagujete na:
11.06.2007 17:44 Joker
Křesťani to mají myslím "ošetřené"- u nich to je tak, že duše po smrti přijde do ráje, kde splyne s Bohem a ten ráj je něco jako trvalý pocit radosti ze splynutí s Bohem. No a krom toho mohou taky relativizovat čas, tj. že u Boha není čas jak ho známe tady a hotovo.
Tady spíš islámisti, ti slibují v ráji víceméně pozemské prožitky... by bylo zajímavé se zeptat nějakého ajatolláha, kde v ráji pořád berou ty panny a tak :) Ale radši bych to nezkoušel.

Jo, to si pamatuju, výborná myšlenka :) Ale tedy by ten problém asi nevznikl, ač není řečeno, jak Systém nakládá s fyzickými schránkami účastníků, buď je musí nějak uchovat (a pak by je stačilo "vzbudit") anebo umřou, ale pak nevznikne ten problém se dvěma kopiemi ;-)
Jméno
E-mail
Komentář
Zapamatovat osobní údaje?
HTML značky kromě <a><br /><b><i> budou odstraněny. Reklamní a vulgární komentáře budou vymazány. Systém si interně ukládá IP adresy pro případnou pozdější identifikaci přispěvatele.
Reklama
Export