Na konci věčnosti

Vzpomínka na den, kdy se znovu narodil. Bylo mu tehdy šedesát pět a měl za sebou více než půl století práce, od úsvitu do soumraku. Celý svůj produktivní život věnoval tomu, aby si to jednou mohl zaplatit. Nelitoval času, ani vědomí, že zatímco řada jiných lidí se bavila, on pracoval. Protože věděl, že jednou... když bude hodně pracovat, koupí si druhý život. Život v Systému. A pak, pak už bude mít na všechno čas, protože Systém, to je svět bez hranic. A věčnost.

Reagujete na:
13.06.2007 09:59 Mirun
Z dnešního pohledu těžko říct, ač se zdá že jsme obklopeni "moderní technikou" tak pořád jen tou, která si nese dědictví svých předků, tj. nejmodernější Audi není nic jiného, než vylepšený Trabant. Tím jsem chtěl říct, že slovo počítač ať chcem či nechcem, si pořád asociujeme s tím přístrojem, co mu každé čtyři roky vybouchnou elektrolytické kondenzátory :), neustále tam musí zasahovat někdo, kdo tomu rozumí, protože je to pořád zasrané a hrozně to žere. Ale v budoucnu to tak být nemusí, viz. např. technologická singularita a tento model bude nahrazen něčím naprosto jiným. Veškeré fyzické věci, které nás obklopují podléhají (už za našeho krátkého života) viditelně "zubu času", ačkoliv jsou na low-level úrovni tvořeny částicemi, které jsou (opět z pohledu člověka) věčné. Tam někde bude zakopaný pes.
Jméno
E-mail
Komentář
Zapamatovat osobní údaje?
HTML značky kromě <a><br /><b><i> budou odstraněny. Reklamní a vulgární komentáře budou vymazány. Systém si interně ukládá IP adresy pro případnou pozdější identifikaci přispěvatele.
Reklama
Export