Na konci věčnosti

Vzpomínka na den, kdy se znovu narodil. Bylo mu tehdy šedesát pět a měl za sebou více než půl století práce, od úsvitu do soumraku. Celý svůj produktivní život věnoval tomu, aby si to jednou mohl zaplatit. Nelitoval času, ani vědomí, že zatímco řada jiných lidí se bavila, on pracoval. Protože věděl, že jednou... když bude hodně pracovat, koupí si druhý život. Život v Systému. A pak, pak už bude mít na všechno čas, protože Systém, to je svět bez hranic. A věčnost.

Reagujete na:
26.06.2007 19:05 Kojot
Dobrá povídka, nicméně toto téma už do detailů zpracoval Greg Egan ve své geniální knize Město permutací (doporučuji!) a ještě dále je rozvinul v románu Diaspora (rovněž vynikající, nicméně vyžaduje solidní laické znalosti kvantové fyziky).

K problematice Věčnosti jsem napsal tady:
http://kojot.bloguje.cz/533693-aeternitas.php
polemizuji tam s naivní křesťanskou (případně muslimskou či jinou) představou věčnosti coby věčného trvání.
Jméno
E-mail
Komentář
Zapamatovat osobní údaje?
HTML značky kromě <a><br /><b><i> budou odstraněny. Reklamní a vulgární komentáře budou vymazány. Systém si interně ukládá IP adresy pro případnou pozdější identifikaci přispěvatele.
Reklama
Export