Jezeczech
Dlouhými kroky měřil jsem ulici, noc tichou, smutnou a vonící, Cestu mi přetnuly, dokonale černobílé mňoukavé, pružné a nevídaně otužilé, Mrkaly drze, skrz ramena litého disku hltaly olej, značkovou motorovou whisku co lepil jim hebkou srst.