Sviňská práce

Obecný slovní výtok na základě konkrétních dojmů. V hojném množství se zde vyskytují slova jako svině či sviňka, příčemž nejde o lesnickou historku ani o pornografickou povídku.

Prolétnete-li zběžně jakákoliv média jako tisk, televizi či internet, zjistíte, že nosným prvkem drtivé většiny z nich jsou informace o nejrůznějších "sviňárnách". Tento termín je krásným důkazem bohatosti českého jazyka a v zásadě znamená činnost páchanou sviněmi. Ale abychom neškodili upřímným prasátkům, je třeba podotknout, že sviněmi lidskými.

Svině lidské jsou v naší společnosti silně přemnožené a pomohlo by snad jen pouze velkoryse nastavené povolení k odstřelu. Když jsem si tak zběžně provedl kategorizaci lidí s nimiž přicházím do styku ať už pracovně či soukromě, vyšlo mi, že zhruba každý desátý člověk v mém okolí je svině. Sviní lidských je samozřejmě několik poddruhů. Jmenujme například svini nechutnou, svini obecnou, svini bezasadowou, svini hrabivou či sviňku potenciální.

Jedna z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších zábav sviní lidských je samozřejmě ...zlodějna. Ano! Svině kradou v té či oné podobě co je svět světem. Trpí neléčitelnou poruchou mozku, která jim umožňuje ukrást nějaký hmotný či nehmotný statek a brát ho jako svůj vlastní. Dále tato porucha způsobuje, že je svině přesvědčena, že rozhodně nekoná nic špatného.

Uveďme si příklad: Slušný člověk neumí lhát. Umí si něco vymyslet, zamlžit, přikrášlit - to samozřejmě, ale když má vyloženě lhát, tak se potí, rudne a je lehce odhalitelný. Normálního člověka zneklidní i žádost pokladní v supermarketu o prohlídku tašky v níž má způlky ohlodanou Margotku od svačiny, natož představa, že by si snad něco vzal a nezaplatil. Zde stojí za to zmínit sviňku potenciální, kterou sice možnost krádeže narozdíl od slušného člověka napadne, nicméně má obavu z odhalení a jak by si na ni ostatní ukazovali.

Svině obecně vám bez sebemenšího zaváhání budou klidně tvrdit, že zelená je červená a druhý den i to, že včera slovo červená nikdy nepadlo, že to byla modrá. Dále s klidným svědomím obere o cokoliv slušné lidi či v lepším případě hloupější svině a jde spát s příjemným pocitem, že udělala dobrou věc.

Svině horších kalibrů nalezneme převážně v politice či ve vedení nejrůznějších firem, kde díky svému stádnímu chování mohou páchat větší škody na úrodě. Výjimkou ovšem zdaleka nejsou ani osamělé kusy, které díky náhodně získané noře plné bukvic či nečekané moci, dostanou chuť strkat rypák i do korýtek ostatních.
Kategorií samou o sobě jsou pak sviňky potenciální, které jsou přestupným prvkem mezi normálním člověkem a sviněmi obecnými. Navenek se chovají nenápadně, ale pokud se ocitnou v postavení či situaci umožňující zlodějnu, rozvíjí se u nich sviní nemoc. Příklad si jistě dosadíte sami.

Jak už jsem naznačil výše, svině milují zlodějnu v jakékoliv podobě. Chytré a bohaté svině ji provozují víceméně skrytě a zabalenou do mnoha podob. Chudé svině potom v té nejprimitivnější podobě. V obou případech ovšem využívají faktu, že normální člověk s řadou útoků na jeho majetek nepočítá, popřípadě vůbec neví, jak se bránit zdivočelé svini. Moment překvapení při různých formách napadení sviní, je pak zbavuje schopnosti rychle a promyšleně reagovat, ztrácí drahocenný čas.

Ani zdánlivě nejjednodušší řešení - tj. kopnout svini při zlodějně do rypáku není zdaleka řešením všemocným. Svině rádi využívají tzv. Ochránců sviní, specifických jedinců, živících se trusem sviní, kteří mnoha promyšlenými a vykonstruovanými postupy nakonec překvapivě zašijí do sviní kůže normálního člověka. Je škoda, že v našem českém prostředí chybí dostatečné množství kvalitních veterinářů, lesníků či řezníků, kteří by hodně nemocné svině rozpoznali, izolovali v ohradách, případně rázně korigovali jejich stav. Současný stav, kdy jsou svině stříleny více méně pokoutně, a to navíc jen menší kusy a naopak jsou normální lidé nuceni svině přikrmovat, je, přiznejme si, stav silně neuspokojivý.

Zkrátka. Nechápu jak se mi mohou smát do očí lidé, kteří mi dluží peníze, jak se mě někdo pokusí okrást a po přistižení opět s úsměvem zmizí. Nechápu, jak si může někdo vynucovat něco násilím, jak může ničit přírodu. Nechápu tu neuvěřitelnou drzost a nepostižitelnost. Nechápu zřejmě řadu věcí a zejména nechápu sviní myšlení.